Lazzaro Ricci

Když dorazím do své ložnice, noc už dávno padla. Zhluboka se nadechnu a nemůžu si pomoct – musím se podívat na zavřené dveře koupelny. Na ty samé, které jsem vždy sdílel s Luciou Solanovou. Její pokoj je na druhé straně. Na pár sekund zůstanu nehybně stát, dokonce zadržím dech, ale neslyším ani hlásek.

Možná už spí, i když o tom pochybuji. Kdysi měla také problémy se spaním – aspoň p