Lucia Solanová

„Co to děláš?“ zeptá se Lazzaro Ricci, když vyjde z koupelny, vlasy má ještě mokré a na sobě jen bavlněné kalhoty visící nízko na bocích.

Trvá mi pár vteřin, než si ho prohlédnu od hlavy k patě, a pak se znovu začnu věnovat notebooku. Sedne si na kraj postele – já sedím přímo uprostřed – a chvíli mlčí. Potom hlasitě vydechne.

„Co je?“ zeptám se.

„Položil jsem ti otázku. Zase mě igno