Lucia Solano

Zhluboka se nadechnu a přistoupím k němu. Moje ruce se sotva dotknou kůže na jeho tvářích, když náhle otevře oči.

„Neublížíš mi,“ zašeptám tím nejklidnějším a nejjemnějším tónem, jakého jsem schopná.

Lazzaro Ricci vydechne a jeho teplý dech mě zasáhne do tváře.

„Vždycky jsem to ovládal, ale teď už nemůžu,“ zašeptá.

„Cože? Co se změnilo?“

„Pouštím ho k moci… a ta jeho žárlivost…“ Těžce