Benito

Jakmile Ines Solano opustí kancelář, vstanu a vrátím se ke své židli. Netrvá mi dlouho vyhodit ty holky a konečně se můžu zase nadechnout – i když mě plíce při každém nádechu pálí. Myslel jsem, že to bude jednodušší, ale ta bolest a vztek v jejích očích, když se na mě podívala...

Sakra, pochybuju, že ten pohled někdy vymažu z paměti.

Zatímco do sebe obracím jednu sklenici za druhou, proklád