59

Hodina právě skončila a já procházela areálem, kličkovala mezi studenty a snažila se najít Rykera. Mířila jsem k jedné z prázdných tříd, když jsem je uviděla.

Siennu a Rykera.

Stáli u vzdáleného konce prázdné chodby, napůl skrytí za sloupem. Nebyla to jen jejich poloha, co mě zaujalo. Byl to Siennin hlas. Tichý, ostrý a očividně se snažící nepoutat pozornost.

Trochu jsem ustoupila a zůstala za