74

Pohled Cassidy

Všechno kolem mě působilo vznášivě a rozmazaně. Jako bych byla pod vodou a někdo mě neustále nořil do různých vzpomínek, které nebyly moje. Nebo možná byly. Nedokázala jsem to rozeznat.

Uši mi naplnilo tiché hučení, pak ticho, pak hlasy. Jemné hlasy. A pak jsem uviděla profesora Kellana.

Stál přede mnou, zíral na mě, jako bych byla to jediné, co v jeho světě zbylo. Oči měl došir