Pohled Kaidana

Jen jsem na ně zíral, jejich slova do mě narážela tak silně, jako by se pode mnou zachvěla zem. Na okamžik mi vyschlo v hrdle a má mysl se snažila pobrat to, co jsem právě slyšel.

„Vy… vy to tak nemyslíte.“ Ta slova ze mě konečně vypadla. Byla ale chraplavá a nerovnoměrná, jako bych je stěží protlačil přes rty.

Hruď jsem měl staženou, hlas nejistý, protože jsem to nedokázal pochopit