Pohled Killiana:

Vlna horka mi projela po páteři a cítil jsem, jak se mi při slovech, která Willa právě pronesla, pohnulo přirození.

Nešlo jen o ta slova – ten zvuk jejího hlasu, ten tichý chraplák v jejím tónu, způsob, jakým se její rty zvlnily do toho plachého úsměvu? To všechno vyslalo proud přímo k mému rozkroku a já nechtěl nic jiného než jí dát to, co chtěla.

„To je druhá žádost za dva dny,