Pohled Killiana:

Nijak jsem na to neodpovídal, jen jsem na ni upřel lhostejný pohled v naději, že konečně pochopí, že jsem už dávno za hranicí své trpělivosti.

Cvakla jazykem, zúžila na mě oči a zavrtěla hlavou. „Deset let a stále ta samá zatracená reakce, Killiane,“ zašeptala. „Zajímalo by mě, co by na tebe tvoje žena řekla, kdyby tě teď viděla. Ten výraz v tvých očích…“ Hlas jí zanikl do ztracen