Pohled Killiana:

„Panebože…“ vydechla Ria, když Willina tvář v mých dlaních ochabla. Jemně jsem ji položil na postel a cítil, jak mi srdce naráží do žeber.

Nevěděl jsem, že je nemocná.

Jak jsem sakra mohl nevědět, že je moje žena nemocná? Dneska ráno jsem si jen myslel, že mě ignoruje, a nechtěl jsem na ni tlačit, když nebyla připravená, zvlášť když jsem to byl já, kvůli komu byla naštvaná.

Ale už