Pohled Willy:

Jeho oči byly temné, s těžkými víčky a mírně zúžené. Tenhle výraz ale nebyl mířen na mě.

To ani nebylo možné. Protože ten něžný způsob, jakým mě vzal rukou za bradu, byl v obrovském kontrastu s bouří, která se mu mračila v modrých očích.

„Nic se neděje, zlato,“ zašeptal a lehce zavrtěl hlavou. „Jsem v pořádku. O to víc teď, když jsi tady.“

Killianova druhá ruka sjela k mému pasu, pak