Elaře se při jeho slovech zatajil dech, ale přinutila se zachovat klid. „Patřím vám?“ opakovala po něm s vyzývavým zábleskem v očích. „Pokud vím, lidé nejsou majetek, pane Vane.“

Kaelenovy oči se pobaveně zaleskly, což v Elaře vyvolalo vlnu vzteku.

„Jsem Kaelen, miláčku,“ opravil ji hladce. „A ty přesně víš, co tím myslím. Už jsme překročili hranici profesionality, že ano?“

Elara při té zmínce pol