„Maxene, pořád si myslím, že se s ním musíme setkat,“ trvala na svém Giana a mrkala svýma jasně modrýma očima na svého bratra.

„Hm, máš pravdu. Myslím na totéž,“ uvažoval Maxen a škrábal se na bradě.

„Vážně?“ Gianě se oči rozzářily vzrušením.

„Ano, Giano. Všiml jsem si, že nás nějací lidé pořád sledují,“ řekl, dovedl ji k oknu a odhrnul závěs. Ukázal na několik mužů v černých oblecích, kteří stáli