Valeria i Syrenna ztěžka polkly. Tíha jejich činů na ně dolehla, když si uvědomily možné následky. Syrennino sebevědomí se zhroutilo a začala koktat: „Já… já…“

„Drž už sakra hubu, ty mrcho,“ vyjel na Syrennu ten muž a v jeho hlase byla cítit hluboká opovržlivost. „Řekl jsem ti snad, že ji máš zabít bez mého svolení?“

Alara stočila pohled k muži, který vstoupil do místnosti. Byl vysoký, měl široká