Linnea se podívala na Cassiana, který na okamžik zaváhal, ale pak přikývl, protože pochopil Kaelenův záměr. Alaře se ulevilo a na tváři se jí rozlil vědoucí úsměv. Cassian by se Kaelenovu slovu nikdy nevzepřel, a v tom spočívala hloubka jejich přátelství, ta nevyřčená důvěra, kterou sdíleli.

Cassian se svým obvyklým šarmem nabídl ruku Linnee a požádal ji o tanec. Linnea položila svou ruku do jeho