Ameline vtrhla do svého bytu. Její frustrace jí byla vidět na tváři.

"Celio, víš, že na tohle nemám čas," vyštěkla a zabouchla za sebou dveře. Celia už seděla na pohovce, shrbená, s úzkostí a strachem ve tváři. "Mám toho dost i bez toho, abych musela uklízet nepořádek, který jsi vytvořila." Její tón byl ostrý, proložený podrážděním a hnusem.

Amelinin hněv nebyl jen kvůli té situaci; byl kvůli tomu