Safiino srdce divoce bušilo v hrudi, zatímco déšť bičoval okna a držel krok s rytmem matčina vzlykání.

Slyšela matčiny kroky, jak přechází sem a tam po obývacím pokoji a čeká, až se její manžel vrátí domů. Pak náhle bouři prořízl zvuk auta přijíždějícího k domu.

„Mami, už je tady!“ zašeptala Safiya, sotva slyšitelná přes hluk deště.

Sledovala, jak matka spěchá ke dveřím, utírá si slzy a nasazuje