Pohled Sely.

Dalšího rána jsem se probudila s třeštící bolestí hlavy. Instinktivně jsem si popadla hlavu oběma rukama a nespokojeně zasténala. Zatímco jsem tam ležela, dveře zavrzaly a objevil se v nich Alaric se zamyšleným výrazem a s tácem v rukou.

Při pohledu na mě se mu obličej rozjasnil a přivítal mě vřelým úsměvem: „Dobré ráno, zlato.“ Ladně přistoupil k posteli a opatrně položil tác vedle m