"Děkuji, že jsi přišla," zamumlal Alaric s neochvějným pohledem upřeným na svou družku. Zavolal ji do nejvzdálenějších končin lesa, za hranice Zefyrova království. Vedle nich líně tekla řeka a slunce vrhalo své poslední odstíny přes obzor, zvěstujíc blížící se soumrak.

"Já... musela jsem přijít, ale prosím, pojďme si nejdřív promluvit," zašeptala Arabelle, v jejímž hlase se mísila nervozita, když