POHLED ELOWEN

Máma s tátou už sedí v obýváku, když vejdu do domu. Zhluboka se nadechnu a připravím se omluvit za své ranní chování.

„Mami, tati. Já...“ začnu, ale máma mě přeruší.

„Nikam nejedeme. Máš pravdu. Nevědomky jsme tvé sourozence upřednostňovali a teď, když nás od času stráveného s tebou nic neroptyluje, jsme se rozhodli zůstat doma a být s tebou, místo abychom cestovali skoro půl roku.“