Pohled Elowen

Dveře vedoucí ven ze školy jsou na dohled, procházím chodbou, když mi náhle někdo zastoupí cestu. Okamžitě se zastavím a protočím oči, jakmile se můj pohled střetne s těmi slunečními brýlemi, které tak kurevsky nesnáším.

„Xaviane, uhni mi z cesty.“

Ale on se ani nehne, stále tam stojí.

„Omlouvám se, že jsem včera odešel z našeho učení dřív, než vůbec začalo, ale můžeme si promluvit?“