Viktor

Odložil jsem myšlenky a pocit zrady stranou a přistoupil k Eleně na schodech. Vypadala tak krásně, tak klidně. Nechtěl jsem na ni zírat jako nějaký úchyl. Rozhodl jsem se, že ji odnesu do jejího pokoje.

Ani si nevšimla, že tam jsem, dokud jsem ji nezvedl do náruče. Prudce se probudila. Snažila se bránit, ale jakmile uviděla, že jsem to já, přestala se vzpírat a dovolila mi odnést ji do pok