KNIHA 2: KAPITOLA 37

„Už tu nějakou chvíli čekám,“ poznamenal Alfa Kade a usmál se na mě. Zastavila jsem se, než jsem k němu došla.

„Ty mě vidíš,“ řekla jsem nevěřícně.

„Říkal jsem ti, že pocházíš z dlouhé linie snových poutníků. Kdo si myslíš, že to byl?“ zeptal se s hrdostí.

Měla jsem na jazyku jméno Alfa Viktor, ale pak jsem si vzpomněla, že stále pochybuji o tom, kým pro mě jsou.

Natáhl ke mně