KNIHA 2: KAPITOLA 42

Pohled Rhey

Hned poté, co jsem vyběhla z Romanovy pracovny, mě dostihla Luna Elena. Pevně mě vzala za ruku, zatímco jsem bojovala se slzami, které se mi draly do očí.

Vedla mě za ruku do bytu, který mi Alfa Roman přidělil. Položila jsem si hlavu na její rameno a ona na mě mluvila konejšivými slovy.

Neplakala jsem. Nemluvila jsem. Nezavřela jsem oči. Jen jsem nepřítomně zíral