POHLED AVY MORENOVÉ

Ani se mi nechtělo jíst.

Bůh ví, že jsem neměla hlad. Hruď jsem měla plnou vzteku – žhavého, vřícího vzteku. Takového, který se vám usadí v krku a brání vám polknout.

Ale můj žaludek měl jiné plány. Pořád kručel, jako by nevěděl, jakými nesmysly si právě procházím.

A tak jsem se ocitla v kuchyni a stála před plynovým sporákem, jako by mě tam někdo přinutil. Na lince leželo bale