POHLED ANNABEL

Oblékla jsem si bundu, stále se mi motala hlava, ale snažila jsem se působit normálně. Ten kluk mě jen pozoroval s rukama v kapsách mikiny.

Znovu jsem zamumlala tiché „Děkuju“ a zamířila ke dveřím.

„Hej, počkej,“ zavolal za mnou.

Trochu jsem se otočila, v hlavě mi tepalo.

„Ani ses nezeptala, jak se jmenuju.“ Trochu se usmál, skoro jako by mě škádlil.

Mrkla jsem na něj, zmatená a una