Liana Hawthorneová se chopila iniciativy, vzala pramen svých vlasů a jemně ho vložila Kellovi do ruky. „Můžeš se podívat!“ řekla vesele. I když neměla ráda, jak na ni někteří lidé zírají, k Lei a Kellovi pocítila náhlé pouto.

Kell, překvapen jemností a jedinečností vlasů Liany Hawthorneové, si je pozorně prohlížel s očima dokořán zvědavostí.

„Půjdeme si spolu hrát? Tady to znám. Já vás tam dovedu!