Ačkoli Adeline už dávno věděla, že jim na ní nezáleží, Arthurova slova ji přesto zasáhla a hrudí jí projela tupá bolest. Ani se neobtěžoval předstírat – dokonce ani naoko.

Dobře to však skryla. Z jejího pevného, vyrovnaného výrazu nikdo nemohl vyčíst ránu, kterou v ní jeho slova zanechala.

„Dobrá.“ Její hlas byl klidný, téměř lhostejný.

Arthur svraštil obočí. „Cos to právě řekla?“

Adeline zvedla z