Callumovi se nekontrolovaně chvěly rty, zatímco upřeně hleděl na Adelinino zdevastované rameno; krev vytékající z rány byla jako ostrá čepel probodávající jeho srdce.

V hrdle měl pocit, jako by ho něco dusilo. Pokusil se promluvit, ale nevyšlo z něj ani slovo. Zaplavila ho hluboká, nesnesitelná bolest, která v něm vyvolávala pocit, že už dál nedokáže existovat.

Nespočetněkrát si představoval jejic