Beatrice prudce zvedla hlavu, oči naplněné neochvějným odhodláním. V tu vteřinu jako by se z ní stal úplně jiný člověk. Upřela pohled na Adeline a zármutek z předchozí chvíle byl ten tam.

Řekla: „Ať už to přiznáš, nebo ne, nosila jsem tě deset měsíců a porodila tě. Pokrevní pouta mezi tebou a rodinou Vanceových nelze nikdy přetrhnout. Jako členka rodiny Vanceových máš povinnost k ní přispívat.“

Je