Soren si pomyslel: „Slečno Vanceová, tohle mi nemůžete udělat. Nikdy jsem neměl ani přítelkyni. Nemůžete mi takhle zničit pověst!“

Callum měl pocit, jako by z jeho těla vyprchala veškerá síla. Bylo to, jako by byl uvržen do zamrzlé pustiny a spalující chlad mu pronikal až do morku kostí.

Jeho rty se mírně pootevřely, ale nevyšla z nich žádná souvislá slova. Místo toho se jeho podlité, téměř šílené