Měl pocit, že se dusí, v krku měl sucho a svíralo se mu, zatímco jím zmítal obrovský smutek.

Pohled do zářivých, plných naděje očí jeho dcery byl jako by ho znovu a znovu bodali. Nemohl snést, že by jí musel říct pravdu – že maminka je navždy pryč – ale nemohl jí ani lhát.

Po dlouhém a těžkém tichu se mu podařilo říct drsným a třesoucím se hlasem: "Zlatíčko, maminka je teď na velmi vzdáleném místě