[Alaric]

Zasáhl mě pocit déjà vu, když jsem se potichu vyplížil z Ciennina objetí, potichu vylezl z postele a nechal ji tam nahou a samotnou. Odtáhl jsem jí vlasy z obličeje a obdivoval ji. Její kůže byla bezchybná, hladká a jemná. Rty měla plné, lehce pootevřené, občas s nimi ve spánku hnula. Sklonil jsem se a políbil ji. Suchý, cudný polibek, můj každodenní ranní doušek štěstí. Rty by se jí rozt