Bylo těžké odtrhnout oči od těch šupin a bez ohledu na to, jak líbezná byla hudba, jaký čistý talent v ní cítil a kolik úsilí jistě stálo za tím krásným výsledkem, Ronan v pozadí stále slyšel svůj hlas plný agónie a spolu s ním hlas, na který nechtěl vzpomínat.

Ty šupiny mu to připomínaly.

Právě teď.

Právě tady.

To bylo vše, na čem záleželo.

Znovu si to připomněl, přitáhl si ji blíž k sobě, ruku p