Být pohlcena touhou po extázi až do bodu, kdy logika a stud nic neznamenaly, kde záleželo jen na těch hnědých žhnoucích očích, které na ni hleděly.

Zpočátku byl její plán jen ten, aby ji viděl, pak postoupila k tomu, že chtěla, aby věděl, co cítí – stejně jako u těch ostatních obrazů, které mu popsala, jako u těch mnoha věcí, kterých se chtěl dotknout, ale nemohl.

Byla pohlcena okamžikem s tím obr