Nebylo se kam schovat. S hrůzou sledovala, jak se dveře rozletěly a Ronan vtrhl dovnitř a zamířil přímo k ní.

„Vieve, já —“ okamžitě se zarazil, jeho pohled těkal mezi spící postavou na židli a tou, která klečela u ní.

Nemusel si sundávat masku, ale ona znala ten výraz, který mu bleskl v hnědých očích. Nikdy se na ni takhle nepodíval.

„R —“ začala říkat a marně hledala slova, kterými by situaci vy