Kellan stál venku u dveří, když kolem něj Petra proběhla. Pokusil se ji zastavit, ale ona zvedla ruku na znamení, že nechce být rušena.

U Petry to bylo nezvyklé. Obvykle byla stydlivá a veselá.

Možná si konečně uvědomila, že jeho bratr pro ni nemá oči.

Ach, tyhle půlnoční myšlenky dokážou být někdy pořádně zneklidňující a oči otevírající.

To se zahojí.

Měl však obavy, aby se jí v lese, do kter