Kapitola osmá: Já jsem lovec

Adriano

„Každopádně si myslím, že Jacob už čekal dost dlouho, nemyslíš?“ usmál se Domenico a zvedl se ze židle.

„Dej mi vědět, kdybys potřeboval pomoc.“

„Dám,“ odešel.

O pár sekund později si postavil židli před Jacoba, ale stále zůstal stát.

„Takže, Jacobe, pojďme to vzít hopem, co říkáš? Pověz nám, kde je Lucian Varga, a můžeme to celé hned teď ukončit.“ Muž zavřel o