Kapitola 144: Jak moc je to dobré?

Gianna

Stálo mě to veškeré úsilí, abych jídlo v rukou neupustila nebo nevyklopila, a k mému vzteku mě to stálo stejné úsilí i s oporou tohohle muže.

„Nebuď naštvaná,“ zašeptal mi pomalu do ucha a vtiskl mi polibek těsně pod něj, čímž mi po celém těle vyslal mrazení vyvolané rozkoší.

„Budeš za to vděčná, až tě budu později naplňovat já.“

Stačilo to a v jeho náručí