Gianna

Netušila jsem, kolik času uplynulo, ani jestli skutečně dodrželi ten slib s půlhodinou, ale koutkem oka jsem zahlédla Adrianův úsměv, když dostal záminku mě přišpendlit k místu. Všechno bolelo tím nejkrásnějším způsobem, a jak do mých úst Gregorio dál narážel, povzbudivě jsem ho nechala přitlačit svou hlavu dolů, když jsem z jeho rtů zaslechla přidušené zasténání.

Stačil jediný úder srdce,