Kapitola 164: O nic nejde

Gianna

Většinu času byla následná péče jen příjemným komfortem po scénách, ale teď jsem ji opravdu potřebovala. Nedokázala jsem vysvětlit, proč jsem tak vyřízená, ale mé tělo se i přes příkazy mozku sotva hýbalo, mé slzy byly neustálým proudem emocí, které ze mě vytékaly. Oni to ale chápali, možná lépe než já sama.

Jejich láskyplné doteky a tichá slova uznání ve mně vyvol