Gianna

„To jsem já, Gianna. Jsem... byla jsem Domenicova přítelkyně, pamatuješ?“ prosila jsem a modlila se, aby mě poznala. „Měla jsem na sobě ty krásné šaty a ty jsi mi k nim dala tu nejúžasnější korunku.“

Ani jsem si neuvědomila, že pláču, dokud jedna z mých slz nedopadla na hřbet mé ruky. Ani jsem se neobtěžovala si je utřít, když Hester přestala bojovat a dala mi šanci ji odpoutat od židle v p