Gianna

Vydala jsem ze sebe zasténání a s námahou otevřela oči do jasného rána. Otočila jsem hlavu a spatřila řadu velkých oken podél stěny; jejich závěsy byly roztažené tak daleko, jak jen to hustá látka dovolovala. Vypadalo to, jako by byly záměrně rozhrnuty na maximum, aby mému protestujícímu tělu neupřely ani centimetr slunečního svitu.

Když jsem se chtěla posadit, abych tu zatracenou věc sama