Alfa ji nesl asi deset minut. Valeska chtěla kopat a křičet, dokud by ji nepustil, ale rozptýlení, které jí poskytoval, fungovalo. A že fungovalo parádně… Jediné, co mohla dělat, bylo viset mu přes rameno a zírat na Alfův zadek. Ty zatracené upnuté džíny, co měl na sobě, jí taky zrovna nepomáhaly.

Kdyby se rozhodl promluvit, Valeska věděla, že by se ztrapnila tím, že by zmínila, jak by jí nevadilo