„Barrette, co tu sakra děláš? Jak jsi mě našel?“ vydechla Valeska, přičemž se plazila pozpátku a zvětšovala tak mezi nimi vzdálenost.

Její pohyby byly pomalé a oči upřené na jeho postavu. Navzdory jejímu zjevnému šoku zůstával Barrett naprosto v klidu. Opíral se o rám dveří, usmíval se jako šílenec a sledoval, jak se mu pokouší uniknout.

Zahrával si s Valeskou a její pokusy odplazit se pryč dělaly