„Přála bych si, aby se pode mnou prostě otevřela zem a spolkla mě, než se z toho dočista zblázním.“ Řekla jsem s hlavou položenou na jídelním stole.

„Tak to přání za tebe s dovolením stahuju, protože jsi moje nejlepší kamarádka a já tě miluju. Navíc, mysli pozitivně; není to tak zlé...“ Lo se na vteřinu odmlčela. „Dobře, možná to je tak zlé; ale stejně o tom přemýšlej. Přeju ti štěstí, Vivi; víc u