„Prosím...“

Roman se zazubil, sevřel mi stehna a pak mě přitáhl blíž k okraji postele, čímž mě nechal pocítit tu tvrdou bouli přes jeho kalhoty. Ta se napínala pod jeho nahromaděnou potřebou, která se mu zračila v očích. „Prosíš tak roztomile... skoro mě to nutí podlehnout.“

Krátké tření ze mě vyvolalo zachvění; moje mysl byla příliš daleko. Zkalená potřebou uvolnění.

Začala jsem být netrpělivá a