Zírám na tu nádhernou vlčici, co stojí přede mnou, a nemůžu se ubránit myšlence, jaké mám štěstí, že mám za družku někoho tak překrásného. Usmívá se na mě a prohlíží si mě. „Nemyslím si, že tvoje džíny budou na spaní kdovíjak pohodlné, a z toho, co jsem tak pochytila, na nás oba padne únava,“ ukáže mi na kalhoty. V hrudi se mi zvedne panika z představy, že si je svléknu a budu před ní stát jen v b