V Audieině tváři vidím jen bolest a paniku. Beru ji za ruku a palcem jí přejíždím po hřbetu, abych ji trochu uklidnil. Vím, že si budeme muset později dlouze promluvit o možnostech. Vím, že mezi mou otázkou a odpovědí lékařky uplynulo jen pár sekund, ale připadalo mi to jako věčnost. „Abych byla upřímná, tohle je pro mě naprostá novinka. Takže to bude vyžadovat hodně pokusů a omylů. Ráda bych podn