Sebereme Mabel a pomalu míříme nahoru. Čím víc času uplyne, tím silněji začínám cítit, jak palčivý hlad, který jsem cítila posledních pár dní, mizí. Nejenže se cítím silnější a odpočatější, cítím hněv, strach a zmatek. Nenávist, cítím nespoutanou nenávist, která mnou protéká tak rychle a prudce, až se mi tají dech. Malé vyjeknutí za mnou mě donutí se otočit; když vidím čistou paniku v Kaneově tvář